Baňkování

Se zmínkami o baňkování se můžeme setkat v archeologických nálezech ze staré Číny, Mezopotámie, Egypta a Řecka. I později se zjistilo, že baňkování je účinné při léčbě mnoha nemocí, a např. se uplatňovalo jako pomocná metoda v tradiční čínské chirurgii. Baňkování je tedy jedna z nejstarších terapií, která se používá zejména k účinnému uvolnění svalů a blokád. Je jednou z nejefektivnějších metod, jak pomoci od bolesti zad. Také má velký význam při čištění organismu od toxických látek, které se usazují ve svalové hmotě.

Baňky se přikládají na tělo a je v nich vytvořen podtlak (buďto se baňka nahřeje nebo se část vzduchu odsaje), takže povrchová vrstva kůže, podkoží a svalů je vtažena dovnitř baňky. Tím dochází k velkému prokrvení takto ošetřovaného místa. Baňky se přikládají na postižená místa nebo reflexní body, které postižené místo ovlivňují. Baňkami se dá také masírovat, na kůži pak nezůstávají skvrny způsobené pod tlakem.

Baňkování zlepšuje krevní a lymfatický oběh, pročistí organismus, je účinné při odbourávání celulitidy. Uleví od bolestí zad, šíje a ztuhlých svalů, pomůže k celkové relaxaci unaveného těla. Baňkování také příznivě ovlivňuje zažívání, je dobré proti bolestem hlavy a při menstruačních bolestech. Lze ho využívat jako podpůrnou léčbu při revmatismu, anémii, únavě a nespavosti.